Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč Klaus a další pravičáci ve druhém kole volili Zemana

30. 01. 2013 6:49:57
Podle Romana Jocha, Tomáše Haase či vítězného kandidáta Miloše Zemana bylo druhé kolo českých prezidentských voleb klasickým střetem levice a pravice. Patřím k těm, kteří tuto interpretaci odmítají. V následujících řádcích vysvětlím proč.
Druhé kolo nebylo soubojem levice a pravice, nýbrž levicového populismu s levicovým elitářstvímDruhé kolo nebylo soubojem levice a pravice, nýbrž levicového populismu s levicovým elitářstvímidnes

Sám poražený kandidát Karel Schwarzenberg výslovně odmítl dělení na levici a pravici. Už to je samo o sobě definičním znakem alternativně levicových hnutí jako evropští zelení či piráti. Právě Strana zelených přitom Schwarzenberga poprvé poslala do čela Černínského paláce, kde setrval dodnes. Základní koncepcí jeho zahraniční politiky je v žádném případě si nepohněvat Evropskou unii a za každou cenu setrvat v „hlavním proudu integrace“. V Senátu podpořil např. zákon o obnovitelných zdrojích energie nebo registrované svazky homosexuálních párů.

Schwarzenbergovu kandidaturu podporovali nejrůznější umělci jako David Černý, Zdeněk a Jan Svěrákovi, Vladimír Mišík, Pavel Vítek a mnoho dalších. Mnozí z nich v minulosti kritizovali Václava Klause a někteří se i aktivně zapojili do protestů proti jeho politice. Prezident byl těmito kruhy kritizován např. za to, že „nepodporuje kinematografii“, tedy že se vyjádřil proti přerozdělování peněz daňových poplatníků směrem k filmařům. S nelibostí mnozí z nich nesou i jeho tvrdou kritiku současného směřování evropské integrace, odmítání teorie antropogenního globálního oteplování, případně že nesdílel jejich nadšení pro kontroverzní Kaplického knihovnu. Obecně Klausovy ekonomicky liberální a kulturně konzervativní názory kritizují z pozice levicových elitářů. To umocňují svým zdůrazňováním odkazu Václava Havla – levicového elitáře par excellence. Za Schwarzenberga se pak postavili i představitelé zelené levice Ondřej Liška a Eliška Wagnerová, levého křídla ODS Bohuslav Svoboda a Jiří Pospíšil či část sociálních demokratů jako Petra Buzková nebo neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Dienstbier.

Schwarzenberg rovněž výrazně zabodoval mezi mladými voliči. Mnozí z nich vnímali Schwarzenberga jako pravicového kandidáta. Nicméně jejich sympatie nebyly podloženy ani tak principiálně pravicovými názory, jako obecně neideologicky elitářským postojem, který si někdo může mylně spojit s pravicí: „Karla volí úspěšní, slušní, kulturní a vzdělaní lidé. Chci být také takový, proto volím Karla.“ S tímto postojem se pojí i odpor k táboru Miloše Zemana, který je spojován se „sockami“, Ruskem, korupcí, komunismem, buranstvím nebo hulvátstvím. „K tomu mám odpor, takový nechci být – proto volím Karla.“

Vítěz voleb Miloš Zeman na druhé straně představuje tradiční sociálně demokratickou levici. Ve svém druhém spotu se jasně vymezil proti Schwarzenbergovi, který mluví „jenom k lidem z pražských salonů“. Staví se do role člověka, kterého trápí snižování mezd normálních lidí nebo zvyšování cen. Tento typ levice je populistický v obou významech tohoto slova – říká lidem, co chtějí slyšet, a vymezuje se proti elitám.

Někoho udivuje, že takto profilovaného kandidáta podpořil pravicový prezident Klaus. Přitom na stranu Schwarzenberga se postavit nemohl – boj proti levicovému elitářství je leitmotivem jeho prezidentství. Tradiční levice a její představitel Zeman pro něj sice představují ideového oponenta, nikoliv však ohrožení základních demokratických principů. Navíc Miloš Zeman přes svůj deklarovaný eurofederalismus několikrát prohlásil, že odmítá tzv. „eurohujerství“, a je i proti Evropskému stabilizačnímu mechanismu. Kromě toho opakovaně vyjádřil silnou averzi vůči environmentalistům. Je tedy logické, že ho dosluhující prezident podpořil.

Pravičáků, kteří se skřípěním zubů volili jednoznačně levicového kandidáta, bylo více. Někteří by je za to nejraději exkomunikovali. Možná by si však sami měli položit otázku, zda je skutečně sociálně demokratický prezident větším zlem než posilování vlivu levicových elitářů.

Autor: Bohumír Žídek | středa 30.1.2013 6:49 | karma článku: 37.13 | přečteno: 3225x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Miroslav Palfi

Atentát nebo likvidace?

Při dnešním výročí atentátu na Heydricha bych rád podotkl několik věcí. Ne o samotném atentátu, ale spíše o tom, co se o něm traduje.

27.5.2017 v 11:17 | Karma článku: 23.54 | Přečteno: 741 | Diskuse

Štěpán Bicera

Atentát na Heydricha proti vůli českého odboje

​Třináct dnů před atentátem obdržel domácí odboj z Londýna zprávu, ve které plk. F. Moravec psal:" Nemějte starosti, pokud se týče teroristických akcí. Akce proti oficiálním říšským osobám nepřipadá za této situace v úvahu.

27.5.2017 v 11:00 | Karma článku: 16.92 | Přečteno: 610 | Diskuse

Helena Vlachová

"Já jsem nevinný..."

"Já jsem nevinný...," je věta z Haškova Švejka. A opět se mi tento román vybavuje, když vidím, co se odehrálo na naší politické scéně

27.5.2017 v 6:03 | Karma článku: 12.35 | Přečteno: 567 | Diskuse

Jan Tomášek

Pozdrav z Bledu

Jsa v domácí léčbě, probírám se starými – převážně rodinnými pohlednicemi a tentokrát mě zaujala především rubová čili korespondenční strana. Nalezl jsem zde třeba korespondenci z První Světové války.

26.5.2017 v 23:29 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 217 | Diskuse

Jan Pražák

Zrádnost obřího poprsí

Těsně po střední škole před započetím dalšího vzdělávacího procesu jsme podstoupili takzvanou letní aktivitu. Tehdy to bylo zvykem a já se svými třemi budoucími spolužáky „narukoval“ na jakési pražské staveniště.

26.5.2017 v 21:39 | Karma článku: 25.60 | Přečteno: 985 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3910
OLD Whig.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.