„Ochrana dětí a boj proti nedovolenému obsahu na internetu je jednou z našich priorit. Chceme přispět ke zlepšení mezinárodní ochrany dětí, zvláště v oblasti boje proti dětské pornografii,“ prohlásil Ivan Langer během společné návštěvy s místopředsedou Evropské komise Jacquesem Barrotem ve Spojených státech, které se účastnil 16. – 17. března 2009.
Safer Internet Day 2009
Na stránkách českého předsednictví se dále píše: „Informovali jsme o problematice v boji proti zneužívání Internetu k propagaci (rekrutování) extremismu a terorismu, ke které hodláme upořádat expertní seminář EU-US. Zaměříme se na sdílení zkušeností, sdílení výzkumů, know-how a praktickou spolupráci. Předsednictví zmínilo i připravované dubnové ministerské setkání k tématu „Safer Internet“ ve vztahu k ochraně dětí.“
20. dubna pak Ivan Langer vystoupil na konferenci Bezpečnější internet pro děti, již pořádala nadace Naše dítě. Je jistě chvályhodné myslet na děti. Přesto si položme otázku. Skutečně tu běží o bezpečný internet pro děti?
Ivan Langer stejně jako ostatní zastánci „bezpečného internetu“ v této souvislosti uvádí dětskou pornografii. Přitom je snad každému jasné, že děti nejsou cílovou skupinou dětské pornografie. Kromě toho běžný uživatel sítě se k takovému obsahu nedostane, pokud jej aktivně nevyhledává (a pokud ho snad vyhledává, rozhodně to nebude nejjednodušší). Děti, jež užívají internetu, tedy před tímto obsahem nijak chránit nepotřebují. Pokud někdo potřebuje ochranu, tak děti, jež jsou k výrobě tohoto obsahu zneužívány. Před dalšími nástrahami internetu, které na děti číhají například na různých chatech, je může ochránit jedině včasná osvěta rodičů.
V boji za „bezpečný internet“ se však nebojuje jen proti dětské pornografii, ale i proti dalšímu „nedovolenému obsahu“. Ač se bojovníci snaží tvářit, že tomu tak není, tato část je mnohem zásadnější. Jde totiž o snahu cenzurovat jediné svobodné médium. V dnešní době máme zákony omezující svobodu slova, ty samozřejmě platí i na internetu. Naše orgány jsou s to přimět poskytovatele prostoru na internetu přimět, aby s nimi spolupracovali – závadné stránky se ruší a poskytovatel musí poskytnout údaje o svém zákazníkovi. Extremisté to obcházejí zřizováním domén u amerických poskytovatelů, neboť v USA je svoboda slova garantována ústavním dodatkem a američtí poskytovatelé údaje, jež od nich čas od času české úřady chtějí, ani předat nesmí. A je to dobře, myslící jedinec přece má právo seznámit se s myšlením a názory extremistů. Těžko totiž můžete upřímně nesouhlasit s něčím, co neznáte.
Na výše zmíněné konferenci byla přijata tzv. Pražská deklarace, podle níž by na tzv. ochraně dětí na internetu měly státy spolupracovat vytvořením a úpravou potřebných legislativních opatření (a nástrojů s Europolem a Interpolem. Programu Safer Internet bylo na období 2009-2013 přiděleno celkem 55 milionů eur, jež mají podpořit i „aktivní boj proti nelegálnímu obsahu a škodlivému chování na internetu“. Tolik diskutovaný telekomunikační balíček počítá s vytvořením úřadu, který bude sdružovat národní regulační úřady jednotlivých států Unie. Navíc se stále intensivně jedná se zástupci Spojených států. Vše tedy směřuje k postupnému sjednocení postupů států EU a nakonec i Spojených států v uplatňování internetové cenzury.
Takže i ten virtuální americký exil bude jednou nebezpečný. A co je horší, seznam extremistů se může časem ještě citelně rozšířit. Bylo by naivní čekat, že to skončí u rasistických stránek propagujících nacismus nebo terorismus. V ohrožení jsou všichni, kdo nesouhlasí se současnými vývojovými trendy v Evropské unii, potažmo na Západě – půda je již připravována zatím neformálním nálepkováním politických oponentů nelichotivými ideologickými nálepkami.
Kam až lze v uplatňování internetové cenzury alias bezpečného internetu zajít, si západní společnosti (Google, Microsoft, Yahoo) testují v Číně, kde mají zatím nejbezpečnější internet na světě. První vlaštovka v prosazování bezpečného internetu v České republice je pak poskytovatel připojení Vodafone, který začal dobrovolně závadné stránky uživatelům svých internetových služeb blokovat.
Smyčka se utahuje. Užívejme si proto internetové svobody, dokud můžeme. Jednou budeme o svobodném internetu vyprávět našim dětem či vnoučatům. Oni budou znát již jen internet bezpečný.
